Jaká je naše motivace k psaní blogu, tvoření obsahu, tvoření čehokoliv?

Psaná blogu

Tak jsem dlouho nic nepřidala na blog… Kolik z nás bojuje s tímto problémem? Píšeme blogy, které třeba ani nikdo nečte a doufáme, že se to jednou třeba změní. Co je potřeba k tomu, aby blog začal být úspěšný? Existuje spousta článků a návodů. Dokonce existuje knížka.

Co se mě týče, já nepíšu blog proto, aby byl úspěšný, ale píšu si tak pro sebe. Potřebovala jsem začít něco dělat, aspoň něco málo změnit po hrozném šestinedělí a začátku mateřské, kdy jsem jen seděla a doma a říkala si: ,,To má být to štěstí?”. Zpočátku mě to dost motivovalo naučit se s WordPressem a mít místo, kam mohu ukládat své myšlenky a nějaká životní shrnutí. Doufám, že jednou se to vše nějak protne a k něčemu to celé bude. Ráda bych pomáhala ostatním, ale sama bych občas tu pomoc uvítala. Hlavně, co se týče nakopnutí, inspirace a povzbuzení, že v životě se dá dělat to, co člověka baví a být šťastný. Samozřejmě jsem pak ráda, když se Vám nějaký můj obsah líbí a nakopává mě to pokračovat dál.

Život strávený v kanclu?

Nechci strávit 30 let v kanceláři v open space klikáním do tabulek, které nic nepřináší. Život je jen jeden a ve chvíli, kdy je za námi, uvědomíme si, jak nepodstatné jsou strachy o nový začátek, strasti s tím, jakou značku mobilu si vybrat, jaké auto pořídit. Ale i ty starosti kolem dětí by stařec najednou bral zpět, jen aby se mohl vrátit do toho věku a být zas o desítky let mladší. To je potřeba si uvědomit a začít na tom stavět svá rozhodnutí o životě. Ale i když toto všechno já vím, tak nedokážu tak snadno začít. Obdivuji příběhy lidí, kteří rozjeli něco neotřelého, něco nového. A říkám si, to já bych asi nedokázala být takto šikovná/odvážná/odhodlaná. Ale přitom všichni máme shůry dáno 1 stejné tělo, které může tvořit obrovské věci.

Kam vede naše cesta?

Proč toto celé píšu? Tak nějak přišla nálada na takový výlev. Ale je to vlastně zamyšlení nad tím, kolik je lidí na světě, co chce změnit svůj život a kolik lidí to udělá. Je potřeba také štěstí nebo stačí jen píle a odhodlání? Sama zkusím nalézt odpověď na tyto otázky v mém budoucím počínání. Do návratu do práce mi zbývají 2 roky. 2 roky, které budou někdy náročné, ale ve kterých se nalezne hodně času na tvoření, přemýšlení a kroky k tomu, abych byla šťastná.

Nicméně, co to je být šťastná? To se snažím být každý den, aspoň chvíli. Jde přeci jen možná jen o ty okamžiky štěstí, jak píše Patrik Hartl ve své knize, kterou teď čtu a dost mě nakopává ze všech možných stran 🙂

Ráda bych pro vás byla inspirací a také hodně sama pro sebe. Ráda bych sjednotila svou cestu a našla její význam. Cesta mámy je trnitá, ale krásná. Ale co cesta ženy, cesta člověka na světe hledajícího své místo? Jak ta cesta dál povede, kam se stočí a jaké přinese překážky a cíle?

Sdílejte moje články kamarádům a kolegům.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.